Nikdy jsem to tak moc nebrala....

31. prosince 2008 v 10:42 | W-Inn |  Výlevy mých dní
Nikdy jsem nějak extra nebrala nový rok. Možná z důvodu, že mám svátek 1. v roce, ale stejně nedostanu víc jak dvě sms. A to od sestřenky a od někoho...minulý rok to byl FIFA, ale úpřímně- nepředpokládám, že si vzpomene. Jak by taky mohl.
Víte, vždycky jsem se snažila lidem kolem sebe pomoct. Snažila jsem se jim nabídnout přátelství, popřípadě alespoň mír. Pch, a oni? Kromě- jak to teď tak počítám- kromě 4 asi nic. Jo, ještě k těm čtyřem můžem připočítat takové ty kamarády ,,když se to hodí´´. Jinak to ani nazvat nejde. A je mi to líto, protože já nabídla pomoc snad každému ve třídě. A? Jen 3. Mimo třídu, to ještě na 1. stupni tady u nás na vesnici jsem nabídla svou vlídnou tvář snad každému, kdo kolem mě prošel. A? Jedna. Jedna jediná holka, která mě přijala takovou, jaká jsem a nechtěla mě měnit. A to Mikeira. Člověk by možná řekl, že i Nikola....ale to je ten zásadní omyl. Jo, jasně, známe se od 3 let - aco? S Jendou a Kubou se tak známe taky a nikdo nic neříká. Nikola- to je ten zásadní kámen úrazu. To, na co se chytnou snad všichni. Všichni, kteří jí skočí na ten její ,,smysl pro humor´´ a na její ,,přizpůsobivost´´. Já se na to koukala. Viděla jsem. Viděla jsem toho hodně. Vždycky se uměla ,,přispůsobit´´ situaci. Když se jí chtělo. To vždycky chytla někoho kolem sebe a změnila ho tak, aby to vypadalo, že se změnila ona. A vždycky se smála. Díky tomu, že ji nikdo nikdy neviděl brečet si všichni mysleli (a někteří stále myslí), že je to fajn holka. Že to není ta uřvaná kráva jak ostatní. Ha, ha, ha.To je akorát tak dobrý vtip. Já ji totiž brečet a stěžovat si viděla. Chodila totiž brečet ke mně. Ne vždycky jí padaly slzy, ale já vím, že i když se u toho třeba smála, tak jí to žralo. Jo, na tohle jsem jí byla dobrá. A teď to odnáší míša. Opět ne Mikeira, ale míša. Její součastná ,,nejkámoška´´. Je to stejný princip. Přijít, využít, pomluvit. I když k pomlouvání se zatím odvážila jen párkrát a to aby zakryla vlastní chybu. Doteď nejraději pomlouvá mě. Tss, jako by si myslela, že mi to po těch čtyřech letech ještě ublíží. Ne, neublíží...ani za nic. Akdyby mi jí nebylo tak líto a nenašla jsem na konci října 2007 tu pohlednici, co mi psala v 1. třídě k vánocům, rozhodně by to ve třídě nevypadalo tak, jak to vypadá. Tenkrát jsme se na začátku prázdnin pohádaly a ve ,,válce´´ jsme byly další 4 měsíce- tzn. do té doby, než jsem našla tu pohlednici. Jo, to se jí vytahovaly staré pomluvy. A nakonec se stalo co? Když jsem se jí omluvila (za hádku, kterou způsobila ona), tak automaticky naskočila na starý provaz. tejně, jako po každé hádce. ,,Nic se neděje´´- toť její taktika. Ne, že by se třeba omluvila i za svou chybu- ona přece nic neudělala, že. Prostě se nic nestalo.
Fajn, to jsme na chvíli zabruslili někam jinam. Zpátky k těm čtyřem lidem. Tak jeden z nich je Mikeira. To už víme. Další je Elis. Té si vážím a moc. Je mi líto, že je v takové situaci, v jaké je. Vím, že její součastné problémy se všem zdají obyčejné, ale v jejím stavu...v její součastné situaci jsou tyto problémy hodně těžké. Další člověk je kejt. Ta mi v tuhle chvíli dává poslední, jedinou šanci, naději. Ona ví, o čem mluvím...A doufám, že to vyjde =) A podlední a asi taky už očekáváný člověk je- kdo jiný než- brácha. Brácha, Mayoo, tu druhou přezdnívku si nepamatuju. Ale i tak asi už víte, o čem mluvím. Ten mi totiž chybí a všichni, co to tu už nějakou dobu čtou asi ví, že si na to, že tady není, stěžuju už delší dobu. Nevím, jestli mě pořád vnímá jako ségru, ale jestli ne, tak mi ti teď neříkejte, to už bych psychicky si nezvládla.
Ale nemyslete si, že tím končí můj seznam opravdových přátel. To celé je jen o lidech kolem mě v reálu. Tady, mám víc přátel, nebo v to alespoň doufám.


Tebe, Artiste. Když se tady oběvil tvůj první komentář, byla jsem neskutečně ráda, že přibyl jeden člověk, co by to tady dokázal číst a jeden člověk, který mi dovoluje číst jeho články.


Ettelwen- tebe mám taky svým způsobem moc ráda. Ozvala ses už u prvního článku tady a i když se u tebe teď děje hodně věcí, doufám, že tady zůstaneš a že najdu tvůj komentář i tady, u mě.


lovitko...ty jsi mi za tenhle rok k srdci asi přirostla nejvíc. Tak nějak nevím, jak to napsat... Z tvého článku, co jsem před chvíli okomentovala, jde poznat, že na tom zrovna nejsi nejlíp a že ti ten rok nekončí zrovna nadvakrát dobře...alechci, aby jsi věděla, že tě mám ráda.


A Saze...u tebe jeden nikdy neví. Nebo ale spoň já nevím. Doufám, že nepřestaneš psát a že tvoje komentáře taky ještě uvidím.


A tady těmhle všem- nebo lépe řečeno Vám všem, přeju šťastnější rok, než byl tenhle. Šťastný rok 2009. A...doufám, že se s těmahle lidma, nebo spíš s vámi, uvidím (s blogařemi ne osobně, ale přes blog a jejich články) i v roce 2009. Chci se s vámi vidět.

A taky jednu věc, nebo vlastně taky větu, název písničky nebo jakkoli jinak chcete...ještě to vám chci říct:
An deiner seite (Ich bin da)
Na tvé straně (jsem tady)

W-Inn
P.S.:Pořád by mě zajímalo, co si myslíte tady...sice to k tomu nepatří, ale je to-podle mě- taky důležité...navíc...no, to je jedno =)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elis Elis | Web | 31. prosince 2008 v 13:57 | Reagovat

Nikola - to je komplikovaný člověk . A kdo vlastně není ? Jenže ona je ten typ , kdy člověk musí jako první podat ruku na usmířenou , a to i přesto , že tu hádku nezačal... vím,jaké to bylo... Je člověk , který prostě svoje trápení schovává za smích... Kdo měl tu čest ji poznat , tak to ví... Nikola a Míša - to jejich přátelství, ať je jakékoli,tak máš pravdu,ale.. Míša to tak chce, vyhovuje jí to a až jí Nikola podrazí nohy, tak pozná ,že udělala chybu :)... Znám to moc dobře... Já a Kája,to máme to samý ...Tedy... Po hádce , je to Kája kdo podá jako první ruku , ale ,že by i ona uznala svoji chybu ? Ne... to prostě člověk od ní nemůže čekat.. Když jí hrozilo ,že mě ztratí,tak to bylo hned... Eli,ne prosím tě.. Já mám už několik měsíců pocit, že nemám nejlepší kámošku.,..Vždyť,ty se mi ani nesvěřuješ... Tenkrát jsem se jí v duchu vysmála.. Nesvěřuju... to má pravdu, ale... Znám třeba člověka co ji mi docela blízký, a taky se nesvěřujeme .. i kdybychom mohli..Přátelství přece není jen o tom..to už není jak ve 4 třídě... To už mohla pochopit, že kolem mě je víc lidí... Ty, pak jedna holka kterou neznáš, Martina, Andrea... A to je vše... Ale každý z těch lidí,krom Tebe, mi podrazil nohy... A hlavně Kája... Tadfy jde o to, že člověk ani nemusí věděť, co toho druhého trápí  , a přesto mu dokáže pmoct... což Kája asi nechápe... Ale nemá to cenu řešit :) .. Nám dvěma už to stejně nevydrží... A díky zta radu :) ...

2 W-Inn W-Inn | Web | 2. ledna 2009 v 20:33 | Reagovat

Za radu nemusíš děkovat, to je samozřejmost =)

Jinak máš pravdu....já se jen potřebovala vypsat, znáš to, dostat ze sebe všechno a vyčistit si hlavu ...=)

3 Ettelwen Ettelwen | Web | 4. ledna 2009 v 10:27 | Reagovat

Děkuju, moc jsi mě tim krátkým odstavečkem potěšila...a že je v těchto dnech opravdu málo věcí co mě těší... Snažim se alespon občas něco napsat, bohužel většinou je to spíš když mam problémy :( Den bych potřebovala trochu natáhnout, třeba na 30 hodin abych mohla dělat vše stejně jako dřív, tak už se tolik neuvidíme, ale věřim že s tim neskončim úplně...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama